Monthly Archives: junio 2015

ruze na stole copia

Kytičky

    Jak už jsem psala, Kolumbie je zemí květin. A protože si je mohu koupit hodně levně kdykoliv, tak jsem se musela také naučit je naaranžovat tak,  abych je nemusela dávat jen tak do vázy. Jediné které jsem dala “jen tak” do vázy, byly tulipány které jsem si jednou přivezla až z Amsterdamu. Nejen že krásně přežily cestu, ale… Read more →

panenka3

Panenky pro vnučky

    Když byla dcera malá, dostala od mé sestry Marušky, jednu hezkou, krojovanou panenku. Nedovedla pochopit že to bylo spíš na ozdobu a hrála si s ní až se panenka odebrala do “věčných lovišť “. Když se narodila první vnučka, tak měla všechny možné panenky, jen tu českou ne. A totéž bylo s ostatníma. Nikdy mě nenapadlo, že bych… Read more →

cruz

Vytlačování do cínu

    Další z mých “koníčků ” je, nebo bylo, (už jsem to dlouho nedělala ) vytlačování nebo rytí do cínu nebo do hliníku. Používají se na to měkké folie, kam se dá celkem lehce vytlačit jakákoliv figura nebo ornament, od malých ploch až po velké jako jsou tyto dva obrazy Madonek.                … Read more →

aguja de crochet

Háčkování

  A když už jsem začala háčkováním, tak s ním budu pokračovat. Před několika lety mě Claudie naučila háčkovat tašky a protože ty se tady hodně nosí, zvlášť mezi mládeží, rozhodla jsem se že každé vnučce uháčkuju jednu. A protože mi z tašek zbylo spousta zbytků, využila jsem je a uháčkovala jsem  několik chňapek. Ale moje “veledílo” je pončo které… Read more →

caarpeta2

Nikdy neříkej nikdy

    Myslím si že je opravdu pravdivé rčení, jak česky, tak španělsky o tom že člověk nemá říkat že něco nebude dělat.. (Tady se to říká trošku jinak : no digas: de esta agua no beberé, což chce říct . z této vody pít nebudu ). Jako malá jsem nenáviděla ruční práce a vždycky jsem tvrdila, že nic takového… Read more →

nativos

Dopis náčelníka Seattle

Velký náčelník nám posílá přátelská slova, plná dobré vůle. To je od něj laskavé, protože my dobře víme, jak málo potřebuje naše přátelství na oplátku. My tedy vaši nabídku uvážíme. Víme, že když neprodáme, bílý muž přijde s puškou a naši půdu si prostě vezme. Co náčelník Seattle řekne, na to se může Velký náčelník ve Washingtonu spolehnout tak, jako… Read more →

674_001

Velký náčelník Seattle

    Velký náčelnik Noah Seattle, také  Sealth, Seathl nebo See-ahth se narodil kolem roku 1786  v Blake Island ve státu Washington a zemřel 6. června 1866. Byl náčelníkem kmenů suquamish a duwamish. Otec pocházel z prvího a matka z druhého kmene. Jeho jazykem byla řeč lushootseed . V roce 1884 tehdejší prezident Franklin Pierce nabídl indiánům odkoupení velké části… Read more →

elcirco2

Alvaro Galindo

      Alvaro je kolumbijský malíř, který již více než třicet let rozvíjí malířskou techniku vyznačující se vynikající řemeslným zpracováním a osobním experimentem, nám nyní představuje své nové osobitě výpravné dílo. Malby a kresby vytvořené s maximálním mistrovstvím nám ze vzdálenějšího pohledu umožňují sledovat strukturu, která je výsledkem  proměn formy v čase a zároveň zve k přiblížení a objevování… Read more →

nuevo-4

El dorado

    “Jít a hledat Eldorádo” …přesně tak to zpívá Walda Matuška ve stejnojmenné písničce. A to bylo přesně to, co hledali španělští dobyvatelé ve střední a jižní Americe. Když  Gonzalo Jiménez de Quesada se skupinou svých mužů dorazil na náhorní plošinu, která se nápadně podobala přírodě kolem Granady v Andalusii, rozhodl se zůstat a založit zde “Nové granadské království”… Read more →

klobouk

Záhada klobouku

      Jak už jsem psala, až mnoho let později jsem se dozvěděla jak to s těmi nešťastnými černými šaty a s fialovým kloboukem bylo.Jen předem na vysvětlení: švagrová byla “stará panna” (ale , když jsem sem přijela, byla to pohledná pětatřicetiletá ženská). A protože manžel v té době už byl také skoro “starý mládenec”, tak se krásně doplňovali… Read more →

Sopa-de-fideos-9

Jak jsem se učila vařit

    Moje maminka byla fantastická, ale jednu věc jsem jí musela zazlívat: nenaučila mě vařit.A tak můj problém, kdyz jsme se po několika měsících odstěhovali od rodičů a měli už vlastní byt byl, co uvařit k obědu.Uměla jsem jen tři věci :bramborovou polévku, guláš a lečo.A právě tyhle tři jídla manžel do smrti nanáviděl, a já se  vůbec  nedivím.… Read more →