Malinche

 

 

La enigmatica Malinche 1

 

Malinche (čti Malinče), Malintizin, Malinalli nebo doňa Marina, se údajně narodila ve městě Coatzacoalcos  v nynějším státě Veracruz, kolem roku 1502. Pocházela ze šlechtické rodiny, jak dokazuje její původní jméno : Malintzin. Koncovku tzin mohli totiž používat jen členové vyššího rodu. Ale poté co jí zemřel otec a její matka se podruhé vdala, byla prodána do otroctví mayským vůdcům do Tabasca.

V roce 1519 když Cortés porazil tamní obyvatele, dostal jí od nejvyššího vůdce jako dar, spolu s 19 dalšími dívkami a zlatem . Tehdy sedmáctiletá dívka měla velké nadání na jazyky a rychle se naučila španělsky. A protože už mluvila dalšími dvěma ( svým rodným nauhátl a máyštinou, kterou se naučila v zajetí), Cortés jí začal využívat jako tlumočnici a brzy jí začali říkat  “La lengua” (jazyk). Protože s dobyvateli přišli i kněží a mniši, Malinche byla po své evangelizaci, kterou prošla většina původního obyvatelstva, pokřtěna jako Marina. S Cortésem měla dokonce  syna, který byl pokřtěn Martin. Ale i přesto jí Cortés později provdal za svého pobočníka Juana Jaramilla, s kterým měla Malinche ještě dceru Marii. Za všechny prokázané služby jí Cortés po několika letech věnoval jednu velikou haciendu poblíž města Querétaro, která byla někdy v XVIII. století přejmenována na Haciendu GALINDO. Dnes je z ní luxusní hotel.

Malinche se dostala s Cortésem až do Tenotichtlánu, jak se tenkrát jmenovalo dnešní Mexico city a dokonce přežila t.zv. Noche triste (smutnou noc), kdy při velkém povstání Aztéků zahynula polovina dobyvatelů kteří tam přišli s ním. I když je to jiná historie, stojí za to si jí připomenout: Po určité době v Tenotichtlánu, Cortés zajal panovníka Aztéků Moctezumu a držel ho jako rukojmí. V červnu roku 1520 Cortés se musel na několik dní vzdálit z města, aby zadržel svého dobyvatelského “konkurenta” , kterým se stal Pánfilo de Narváez  a nechal město pod dozorem svého pobočníka Pedra de Alvarado .V těchto dnech se Aztékové připravovali na velké oslavy  svého největšího božstva, které měli povolené od Cortése s tím, že nebudou praktikovat lidské oběti. Ale Alvarado začal mít podezření, že z oslavy by mohlo vzniknout povstání proti dobyvatelům a podle španělského přísloví „quién pega primero, pega dos veces“ (kdo uhodí první, uhodí dvakrát), v momentě, kdy byli Aztékové shromážděni v svém chrámě, jich nechal přes 600 zavraždit. Aztécká odveta na sebe nenechala dlouho čekat. Když se vrátil Cortés do města, setkal se s velkou vzpourou, kterou se snažil potlačit tím, že požádal Moctezumu, aby promluvil k svému lidu z balkónu paláce, kde byl uvězněn.  Nepočítal však s tím, že Aztékové už svého vládce neposlouchali, naopak, že už ho nenáviděli a považovali ho za zrádce. Při útoku svého lidu byl Moctezuma zraněn a po několika hodinách zemřel. Protože Španělé předpokládali, že by se asi těžko ubránili velké přesile, rozhodli se Tenotichtlán v noci na 30. června opustit.. Protože město bylo situované na jezeře, museli se dostat na pevnou půdu přes mosty, které Aztékové postavili a přes mosty, které si sami postavili z kánoí. Ale přesně o půlnoci je zahlédla jedna žena, která byla pro vodu a upozornila aztécké bojovníky. Během několika minut se strhla bitva, při které zahynulo velké množství jak Španělů, tak Aztéků. Říká se, že se zachránili jen ti, kteří se včas zbavili zlata a drahých kamenů, které uloupili původním obyvatelům. Ostatní se váhou svého lupu utopili a tak, jak pak řekl jeden z těch kdo přežili, „zemřeli bohatí”.

Cortés a zbytek jeho mužů se konečně dostali do Tlaxcaly, kde Cortés  reogranizoval své vojsko s posilou nových žoldáků, kteří se mezi tím připlavili do Veracruzu a s pomocí  80 000 Tlaxcalteků a  dalších kmenů, kteří od nepaměti bojovaly proti Moctezumovi, znova napadl Tenotichtlán, který tentokrát úplně zničil.

Ale vraťme se ještě chvilku k Malinche. Nějakou dobu byla Malinche v Mexiku dokonce považována za zrádkyni a díky jejímu jménu vznikl termín malinchismo či malinchista, což znamená přehnaný obdiv ke všemu cizímu. Ale později byla její historie přehodnocena, protože bylo jasné, že Malinche nikoho nezradila, neměla koho. Mexiko jako stát neexistovalo, celá země se skládala z příslušníků různých kultur, jako byli Totonakové, Olmékové, Tlaxcaltekové a další, kteří mezi sebou válčili. Dnes už dokonce existují dvě její sochy: jedna v Mexiku ve čtvrti Coyoacán a druhá v Tlaxcale.A je po ní dokonce pojmenovaná jedna sopka ve státě Puebla. Malinche zemřela na černé neštovice (nemoc která se dostala do „Nového světa“, právě díky Španělům) v roce 1529.

 

Deja un comentario

Tu dirección de correo electrónico no será publicada. Los campos obligatorios están marcados con *