Dopisy Théovi

Úryvky z dopisů :

červenec 1880

…  že by byli lenoši kteří se navzájem liší? Je tu ten, který je jím z lenosti, z netečnosti či ze špatného charakteru. Když to uznáš za dobré, můžeš mě zařadit mezi takové.
Pak je tu jiný lenoch, ten který jím je  proti své vůli, ten který se v duchu užírá touhou něco dělat a přesto nemůže, protože je jakoby vězněn něčím co ho užírá. Protože nemá to potřebné aby mohl být produktivní a protože fatalita okolností ho dostane do takového stavu. Takovýto lenoch sám neví, ale cítí to intinktivně a tak ví že by mohl něco dělat ale neví jak. Ví že by mohl být úplně jiným člověkem, ale jak? V čem by mohl být užitečný, jak pomoci.  Je to něco ve mně? Ale co? To je jiný lenoch; ty, když to uznáš za vhodné, mě můžeš zařadit mezi ně.

Pták v kleci na jaře ví, že by byl k něčemu dobrý, ví že se něco musí dělat, ale nemůže. Proč? Neví to přesně, má jen takové vágní myšlenky a říká si: ”Ostatní staví svá hnízda, mají maličké a vychovávají je”. A pak se mlátí hlavou o dráty klece. Klec je tu a pták šílí bolestí.
„Hele, to je ale lenoch” říká pták, který letí kolem.”Nějaký rentiér”. A přesto vězen žije a neumírá, nedává najevo co cítí uvnitř, pro okolí a na sluníčku je celkem veselý. Ale přijde doba tažení a zase se dostaví melancholie. A děti ríkají: ”co mu je, vždyt má všechno co potřebuje”. Ale on se podívá na nebe pod mrakem v očekávání bouřky a cítí v sobě vnitřní vzpouru proti fatalismu. „Jsem vězněm, jsem vězněm a nic mi neschází,  šílenci ? Mám všechno co potřebuji, ale nemám svobodu! Být ptákem jako ti ostatní!” …

Eten 1881

… samozřejmě že láska je něco pozitivního, něco tak reálného, že je nemožné pro toho kdo miluje, tento cit si vyrvat ze srdce. To by znamenalo jako ohrozit vlastní život. Ale ty mi můžeš říct: „existují lidé co si proto i sáhnou na život”. A já ti jednoduše odpovím:” nemyslím že bych měl podobné úmysly” ….

Duben 1882

… Mauve mi vyčítá že jsem řekl :”jsem umělec”, ale nevezmu to zpět, protože je jasné že to slovo znamená: „stále hledat a nikdy nenajít dokonalost”. Je to pravý opak toho: „už to vím, už jsem to našel”…

… To co existuje mezi mnou a Sien je opravdové, není to sen, je to realita. Beru  jako požehnání že moje myšlenky a moje činnost našly pevný bod a určitý směr. Je možné že jsem pro K. cítil něco víc nez vášeñ a že ona byla hezčí než Sien, ale to nechce říct že moje láska ke Sien je méně upřímná. To určitě ne. Okolnosti jsou moc vážné a je důležité jednat. A tak to bylo od začátku našeho vztahu….

Srpen 1888

… Zjistil jsem že to, co jsem se naučil v Paříži uz mě opouští a že se vracím k nápadům, které jsem měl na venkově, před tím než jsem poznal impresionisty. A nebudu se divit když oni za čas začnou kritizovat to co dělám. Myslím ze mě víc oslovil Delacroix než oni.
Nechci malovat přesně to co mám před očima, chci používat barvy abych se mohl vyjádřit mnohem silněji…

8.zárí 1888

… Snažím se vyjádřit červenou a zelenou ty hrozné lidské vášně …

17. zári 1888

… Koupil jsem si jedno dobré zrdcadlo abych mohl malovat sám sebe, protože nemám kdo by mi seděl modelem. A také, pokud budu schopný použít správné barvy k namalování mých vlasů (což je dost komplikované), budu schopen namalovat hlavy jiných mužů  a žen …

Ríjen 1888

… Děkuji za tvůj dopis, nedovedeš si představit jak jsem tentokrát trpěl. Peníze mi došly ve čtvrtek a až do pondělka to bylo hrozně dlouhé. Přežíval jsem do slova, s 23 hrnky kávy a chlebem, který ještě musím zaplatit …

Poslední slova v dopise který měl Vincet u sebe když zemřel :

…tak tedy: moje práce. v té riskuji můj život a můj rozum už je napůl zničený…

Vincent van Gogh - cementerio

Deja un comentario

Tu dirección de correo electrónico no será publicada. Los campos obligatorios están marcados con *